Referáty

PRIMÁTI – LIDOOPI

Primáti, dříve nazývaní nehetnatci, tvoří širokou škálu vzhledově odlišných, převážně stromových savců.Obecně lze o primátech říci, že jsou pro ně charakteristické chápavé končetiny, obvykle pětiprsté, s palcem, který se může postavit do protistojné polohy vůči ostatním prstům. Drápky jsou zpravidla nahrazeny plochými nehty. Díky úpravě kloubů od ramene až po zápěstí a dobře vyvinutým klíčním kostem se může celá končetina volně pohybovat a ohýbat v různých směrech, což u většiny ostatních savců není samozřejmostí. Dalším významným znakem primátů je vysoce vyvinutý mozek.

Nadčeleď lidoopi a lidé (Hominoidea)

,,Hominoidi" znamenají spojení ,,Lidoopi a lidé". Mají společný původ mezi úzkonosími (odlišeni jsou pouze způsoben pohybu, chrupem a chováním). Nadčeleď zahrnuje 2 vymřelé a 3 přežívající čeledě (včetně lidí).

Čeleď gibonovití (Hylobatidae)

Patří mezi úzkonosé, ale mají více společných znaků s lidoopi. Jsou to specializovaní lidoopi, kteří mohou chodit i po zemi. Obvykle chodí po zadních nohou a nemají ocas. Obývají tropické pralesy Asie až do výšek 2400 m. n. m.

Gibon siamang (Symphalangus syndactylus): Je typický tím, že má srostlý 2. a 3. prst.

Gibon lar (Hybolates lar): Je to nejznámější druh ze 7 druhů čeledi a může být nazýván také jako gibon běloruký. Jeho barva závisí na prostředí, ve kterém žije ( od tmavé až po úplně světlou barvu). Obličej mu lemuje bílý proužek. Gibon lar je chován i v zajetí.

Dalšími druhy jsou např. gibon černý (Hylobates concolor), gibon stříbrný (Hylobates mo- loch), gibon hulok (Hylobates hoolock).

Čeleď šimpanzovití

Šimpanzovití mají znaky velmi blízké člověku a vyspělé chování. Dělí se na 4 druhy (šimpanz, bonobo, gorila a orangutan).

Šimpanz (Pan troglodytes) obývá pralesy, savany a horské pralesy do výšek 3000 m. n. m. Šimpanzi dokáží vyrábět i používat nástroje a jsou chováni též v zajetí. Druhy šimpanzů jsou šimpanz hornoguinejský, čego, šimpanz východní a kulukamba.

Šimpanz učenlivý: Živí se plody, semeny a květy rostlin, výhonky bambusů. Oblíbenou pochoutkou jsou termiti nebo drobní obratlovci. Žije v rovníkových pralesích v tlupách. Z nalámaných větví si každý den tvoří hnízda, kde přespávají. Dospělý samec měří až 170 cm a váží 50 – 75 kg. Dospívá v 10 až 12 letech. Samice má výšku 130 cm a je o něco málo lehčí než samec. Její březost trvá 253 dní. Narozené mládě váží 1,8 – 2,2 kg a první týdny drží se své matky na hrudi a saje mléko. Samice se o ně pečlivě stará po dobu 3 let, ale mládě ji následuje do svých 5 let. Samice dospívá ve věku asi 8 let.

Bonobo (Pan paniscus): Bonobo je příbuzný šimpanzi (je ale menší a má odchylné chování). Žije jižně od řeky Kongo.

Gorila obecná (Gorilla gorilla): Druhy jsou gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla), gorila horská (Gorilla gorilla beringei). Gorila je největšín a nejznámějším žijícím primátem. Živí se rostlinami a ze všech lidoopů se nejčastěji pohybuje po zemi (po 4, ale dokáže chodit i po 2 nohách). Obývá pralesy a jeho zbarvení je od tmavohnědé po černou barvu. Je to denní živočich, který se chová i v zajetí. Dospělý samec je přes 2 m vysoký a 350 kg těžký. Samice měří 150 cm a váží 70 – 110 kg rodí 1 mládě za 3 až 4 roky. Březost trvá 8,5 měsíce. Mládě je velké 1,5 – 2 kg a rychle roste (vyvíjí se 2x rychleji než člověk). Ve 4,5 měsících běhá a v 7 měsících už šplhá. Matka ho kojí 1,5 roku a po 5 letech se mládě uvolňuje z mateřské péče. Gorila žije a ukrývá se v tlupách v bambusových porostech, kde se i živí. Tlupy mohou mít i 30 členů. Při volné chůzi urazí za den až 5 km. Jediným nepřítelem goril je člověk.

Orangutan (Pongo pygmaeus): Žije ve Velkých Sundách ve stromech. Má nejdelší přední končetiny ze všech lidoopů. Samci jsou 2x větší a 3x těžší než samice (samec má 125 kg). Hlava orangutana má vysoký tvar a jeho tělo obsahuje velké množství podkožního vaziva a tuku. Samec má volně visící hrdelní vak, který slouží ke hlasovým projevům, samice má tento vak menší. Na hrudi samce je políčko zvláštních pachových žláz, které samici úplně chybí. Orangutani mají hnědorezavou barvu, ale mláďata jsou hodně červená. Podle velikosti a zbarvení se orangutani dělí na poddruhy orangutan bornejský (žije na Kalimantanu), orangutan sumaterský (obývá Sumatru). Jméno orangutan pochází z malajského ,, orang – utan" (lesní muž). Obyvatelé Kalimantanu ho jmenují jako mias nebo Monyet merat besar (,,Velká červená opice"). Stav orangutanů stále klesá (celkem je jich maximálně 10 000). Jsou to samotáři aktivní především ve dne. Jejich potravou jsou plody stromů, mezi srpnem a prosincem pak plody durianu. Orangutani se chovají i v zajetí a při chovu je velkým problémem.