Hlavní strana


Zvířata


Referáty


Obrázky


Návštěvní kniha



Referáty

Vačnatci

Jako všichni ostatní savci (s výjimkou ptakořitních)i vačnatci rodí mláďata a mají mléčné bradavky k jejich kojení.Od ostatních živorodých savců (pojmenovaných savci placentální,placentálové)se liší,že se mláďata rodí ve velmi ranném stádiu vývoje,vlastně nedonošená a místo aby dozrávala v děloze vyživována prostřednictvím placenty,krmí se ve vaku mlékem.Vačnatci jsou obdivuhodně rozličného vzhledu,včetně typů jako klokani,vačice a bandikuti.Australští vačnatci se při absenci konkurujících druhů rozlišili a specializovali jako hmyzožravci,masožravci a býložravci. V Jižní Americe jsou vačnatci malé velikosti a většinou jsou to druhy stromové, do Severní Ameriky se rozšířil jen jeden druh, vačice virginská. Vačnatci obývají ohromné spektrum biomů, od pouště až po deštné pralesy.

 

Start do života

Mláďata vačnatců se rodí ve stádiu skoro embryonálním po velmi krátké březosti(jen 12dní u některých druhu bandikotů).Novorozené mládě podstupuje cestu k jedné z mléčných bradavek matky a na ni se přisaje na několik týdnů.Větší druhy vačnatců rodí jen jedno mladě,ale malí kunovci a vakomyši mají až 8 mláďat ve vrhu.Samice mladých klokanů se páří během březosti a nové embryo zůstává v děloze v klidu do doby ,než předešlé mladě opustí vak.

 

Anatomie

Z hlediska vnějšího vzhledu jsou vačnatci velmi různotvární: mnozí mají dlouhé zadní nohy a tlapky(např.:klokani) a prodloužený čenich, skoro všichni mají velké oči a uši. Samice mají unikátní zdvojené rozmnožovací ustrojí a u některých druhů mají samci vidličnatý penis. Varlata jsou v šourku s dlouhým tenkým krčkem, šourek visí a kolébá se před penisem. S výjimkou specializovaného rozmnožovacího ustrojí jsou vačnatci též liší od placentálních savců tím, že jejich mozek je relativně menší a nemá pruh nervové tkáně spojující obě mozkové hemisféry. Skupina zahrnující klokany,vačice, vombaty a koalu a skupina bandikutů

se vyznačují syndaktilií- druhý a třetí prst na zadních nohou v jediný prst s dvěma drápky.

 

 

Pohyb

Ačkoli většina vačnatců může běhat a cupitat, existuje několik dalších rozdílů. Například vambati chodí kolébavou chůzí, koaly a vačice šplhají. Klokani velcí i malí skáčou na dlouhých zadních nohou, přičemž používají prodloužený prostřední prst jako zvláštní segment končetiny. I když vačnatci při nízkých rychlost spotřebovávají více energie než při běhu na všech čtyřech končetinách, přibližně při rychlostech nad 1,8 m za vteřinu větší druhy vačnatců již začínají energii šetřit. Je tomu tak proto, že energie se ukládá do šlach na nohou a těžký ocas se kývá nahoru a dolů jako kyvadlo, tím poskytuje příkon pohybové energie.

 

Klokan rudý

Klokan rudý,který žije v Austrálii je největší žíjicí vačnatec (měří 1-1,6m ,ocas má dlouhý 75cm-120cm a váží 25kg-90kg).Vyskytuje se v převážné části Austrálie,v největším počtu žije v otevřené savaně s lesíky. Jeho populace se početně velmi mění rok od roku. Když je značně deštivé počasí,muže celkoví počet dostoupit až do výše 12milionů zvířat, ale v období sucha klesá až na 5milionů.Samice zabřeznou jedině tehdy,když byl dostatek dešťů,aby vyrostlo dost zelené vegetace.Za déle trvajícího sucha se ve varlatech samců přestanou tvořit spermie.Klokani rudí využívají ke zjištění vody svůj vysoce vyvinutý čich a jsou-li vodní zdroje řídké,stěhují se až 200km daleko ze svých obvyklých pastvišť,aby se k vodě dostali. Pasou se hlavně večer;požírají šťavnaté výhonky trav,byliny i listy.Žijí obvykle ve skupinách 2-10 zvířat,i když se v době sucha může nashromáždit u nějakého jezírka až kolem 1 500 zvířat.Dominantní samec se ve skupině páří s několika samicemi.Klokan rudý je považován za škůdce a loven pro maso a kůži.Jediným jeho predátorem mimo člověka a případně orla klínoocasého je dingo.

 

 

Zajímavosti

Obranné chování

Dominantní samec ve skupině klokanů rudých aktivně zabraňuje jiným samců v jakékoliv změně, která by ohrozila jeho dominaci. Jestliže nějaký klokan ve skupině zjistí možného predátora varuje ostatní dupáním nebo tlučením ocasem o zem. Skupina pak prchne nebo hledá útočiště vběhnutím do vody, jestliže je na blízku.

Hravé souboje

Když klokani dovádějí nebo bojují, vztyčují se někdy do výše , ale brání se kopanci zadníma nohama.

Úprk v plné rychlosti

Když klokani rudí prchají skáčou na zadních nohou rychlostí až 50 km/hod.

Klokaní box

Samci klokanů bojují o samice během období rozmnožovaní a za omezených možností také o potravu nebo vhodná místa pro odpočinek.Soupeři se sevřou předními končetinami a snaží se jeden druhého povalit nebo se opřít o ocasy a kopat zadníma nohama.Ve většině zápasů je vážné zranění vzacnost.