|
Referáty
Vačnatci
Jako všichni ostatní savci (s výjimkou ptakořitních)i
vačnatci rodí mláďata a mají mléčné bradavky k jejich kojení.Od
ostatních živorodých savců (pojmenovaných savci placentální,placentálové)se
liší,že se mláďata rodí ve velmi ranném stádiu vývoje,vlastně nedonošená
a místo aby dozrávala v děloze vyživována prostřednictvím
placenty,krmí se ve vaku mlékem.Vačnatci jsou obdivuhodně rozličného
vzhledu,včetně typů jako klokani,vačice a bandikuti.Australští vačnatci
se při absenci konkurujících druhů rozlišili a specializovali jako hmyzožravci,masožravci
a býložravci. V Jižní Americe jsou vačnatci malé velikosti a většinou
jsou to druhy stromové, do Severní Ameriky se rozšířil jen jeden druh, vačice
virginská. Vačnatci obývají ohromné spektrum biomů, od pouště až po deštné
pralesy.
Start do života
Mláďata vačnatců se rodí ve stádiu skoro embryonálním
po velmi krátké březosti(jen 12dní u některých druhu bandikotů).Novorozené
mládě podstupuje cestu k jedné z mléčných bradavek matky a na ni
se přisaje na několik týdnů.Větší druhy vačnatců rodí jen jedno mladě,ale
malí kunovci a vakomyši mají až 8 mláďat ve vrhu.Samice mladých klokanů
se páří během březosti a nové embryo zůstává v děloze v klidu
do doby ,než předešlé mladě opustí vak.
Anatomie
Z hlediska vnějšího vzhledu jsou vačnatci velmi různotvární:
mnozí mají dlouhé zadní nohy a tlapky(např.:klokani) a prodloužený čenich,
skoro všichni mají velké oči a uši. Samice mají unikátní zdvojené
rozmnožovací ustrojí a u některých druhů mají samci vidličnatý penis.
Varlata jsou v šourku s dlouhým tenkým krčkem, šourek visí a kolébá
se před penisem. S výjimkou specializovaného rozmnožovacího ustrojí
jsou vačnatci též liší od placentálních savců tím, že jejich mozek je
relativně menší a nemá pruh nervové tkáně spojující obě mozkové
hemisféry. Skupina zahrnující klokany,vačice, vombaty a koalu a skupina
bandikutů
se vyznačují syndaktilií- druhý a třetí prst na zadních
nohou v jediný prst s dvěma drápky.
Pohyb
Ačkoli většina vačnatců může běhat a cupitat,
existuje několik dalších rozdílů. Například vambati chodí kolébavou chůzí,
koaly a vačice šplhají. Klokani velcí i malí skáčou na dlouhých zadních
nohou, přičemž používají prodloužený prostřední prst jako zvláštní
segment končetiny. I když vačnatci při nízkých rychlost spotřebovávají
více energie než při běhu na všech čtyřech končetinách, přibližně při
rychlostech nad 1,8 m za vteřinu větší druhy vačnatců již začínají
energii šetřit. Je tomu tak proto, že energie se ukládá do šlach na nohou
a těžký ocas se kývá nahoru a dolů jako kyvadlo, tím poskytuje příkon
pohybové energie.
Klokan rudý
Klokan rudý,který žije v Austrálii je největší
žíjicí vačnatec (měří 1-1,6m ,ocas má dlouhý 75cm-120cm a váží
25kg-90kg).Vyskytuje se v převážné části Austrálie,v největším počtu
žije v otevřené savaně s lesíky. Jeho populace se početně velmi
mění rok od roku. Když je značně deštivé počasí,muže celkoví počet
dostoupit až do výše 12milionů zvířat, ale v období sucha klesá až
na 5milionů.Samice zabřeznou jedině tehdy,když byl dostatek dešťů,aby
vyrostlo dost zelené vegetace.Za déle trvajícího sucha se ve varlatech samců
přestanou tvořit spermie.Klokani rudí využívají ke zjištění vody svůj
vysoce vyvinutý čich a jsou-li vodní zdroje řídké,stěhují se až 200km
daleko ze svých obvyklých pastvišť,aby se k vodě dostali. Pasou se
hlavně večer;požírají šťavnaté výhonky trav,byliny i listy.Žijí
obvykle ve skupinách 2-10 zvířat,i když se v době sucha může nashromáždit
u nějakého jezírka až kolem 1 500 zvířat.Dominantní samec se ve skupině
páří s několika samicemi.Klokan rudý je považován za škůdce a
loven pro maso a kůži.Jediným jeho predátorem mimo člověka a případně
orla klínoocasého je dingo.
Zajímavosti
Obranné chování
Dominantní samec ve skupině klokanů rudých aktivně
zabraňuje jiným samců v jakékoliv změně, která by ohrozila jeho
dominaci. Jestliže nějaký klokan ve skupině zjistí možného predátora
varuje ostatní dupáním nebo tlučením ocasem o zem. Skupina pak prchne nebo
hledá útočiště vběhnutím do vody, jestliže je na blízku.
Hravé souboje
Když klokani dovádějí nebo bojují, vztyčují se někdy
do výše , ale brání se kopanci zadníma nohama.
Úprk v plné rychlosti
Když klokani rudí prchají skáčou na zadních nohou
rychlostí až 50 km/hod.
Klokaní box
Samci klokanů bojují o samice během období rozmnožovaní
a za omezených možností také o potravu nebo vhodná místa pro odpočinek.Soupeři
se sevřou předními končetinami a snaží se jeden druhého povalit nebo se
opřít o ocasy a kopat zadníma nohama.Ve většině zápasů je vážné zranění
vzacnost.
|
